sobota 10. srpna 2013

Daniel Kahneman a dva systémy

Je to asi měsíc, co jsem dočetl Kahnemana a jeho Myšlení, rychlé a pomalé.
Mám teď chvíli času, tak se vámi podělím o Kahnemanův pohled na dva systémy, které jsou jádrem našeho rozhodování:


Dva systémy:

Systém 1:
  • je nevědomý
  • vytváří rychlé závěry
  • používá co nejméně usilí
  • neřídíme ho
  • náchylný na chyby
  • příklady užití systému:
    • Detekce: jeden objekt je dál než druhý (pozn. autora: není vrozené, ale naučené).
    • Určení směru zdroje náhlého zvuku (př. odkud se střílí?).
    • Doplnění fráze "muž a ...".
    • Znechucený obličej při pohledu na (třeba takový) obrázek.
    • Porozumění jednoduchým větám. "Bojuj nebo uteč!".
    • Spočtení: 2+2 = ?; (pozn. autora: neplatí pro matematiky a podobná individua).
    • Řízení auta po prázdné silnici.
    • ...
Systém 2:
  • je vědomý
  • pro užívání systému 2 je potřeba vysoká koncentrace
  • je líný, pokud to jde, raději přenechá práci Systému 1
  • příklady užití systému:
    • Soustředění se na to, co říká konkrétní osoba v hlučném davu.
    • Hledání v paměti identifikaci povědomého pachu.
    • Monitorování vhodného chování v dané společenské situaci.
    • Počítání složitějšího příkladu zpaměti: 27*39.
    • Když někomu říkáte svoje telefonní číslo.
    • Porovnávání různých výrobků.
    • Vyplnění daňového přiznání.
    • ....
Spolupráce systémů:
Podnět zvenčí -> zpracování systémem 1 -> (zpracování systémem 2) -> reakce

Jak vidíme, Systém 1 je zapojen vždy, Systém 2 prakticky jen někdy (je líný a často jen přepošle dál, co si Systém 1 myslí), takže častější jsou reakce zpracované pouze Systémem 1. Až když je Systém 1 v koncích, nastupuje Systém 2.

Vysoká koncentrace potlačuje jiné rušivé podměty:
Systém 2 může přeprogramovat, potlačit Systém 1. Když se na něco opravdu soustředíme, ostatní věci ignorujeme (viz: http://www.theinvisiblegorilla.com/gorilla_experiment.html).

Lze rozpoznat, kdy opravdu přemýšlíte:
Pozor, fyzicky se dá poznat, kdy je zapojen Systém 2! Běžným okem to asi nepostřehnete: rozšíří se vám zorničky.

Používání Systému 2 je omezené a je možné ho obnovit:
Naše zdroje jsou omezené, plnou koncentrací se nám snižuje podíl glukózy v krvi (na glukózu frčí mozkové buňky). Zajímavý nápad je zvýšit podíl glukózy v krvi uměle (dáte si nějakej ten džusík třebas, nebo grep).

Reakce Systému 1 se dají naučit:
Potřebné podmínky jsou:
  • neměnné prostředí
  • rychlá zpětná vazba
  • mnoho a mnoho opakování...
Tak nějak se například šachista stává mistrem - dokáže rozpoznat správný tah, aniž by nad ním musel přemýšlet. Systém 1 totiž pracuje zejména jako asociativní paměť. Vstup -> rychlá odezva. A tuto rychlou odezvu lze cíleným tréninkem naučit.

Využijte Systému 1 a nechte osobu, aby nad tím moc nepřemýšlela a jednoduše to přijala.
Používejte jednoduché věty.
Používejte známá slova, vyhněte se výskytu cizích slov.
Používáte-li barvy v textu, využívejte spíše jasně modrou nebo červenou. Lidé tomu uvěří snáze, než při použití žluté, zelené, nebo bledě modré.
Používejte priming (link) a volte tak vhodná slova.
Nalaďte dotyčnou osobu na dobrou náladu. (Zavtipkujte třeba, systém 1 je spjat s dobrými pocity).
Snažte se vaši zprávu udělat zapamatovatelnou -> třeba rýmováním.
Použijte opakování, věc se tak stane více povědomou.
Využívejte kontext. Mysl si domýšlí podle něj.
Lidé vám více uvěří, pokud jsou unaveni a vyčerpáni (viz výše: glukóza v krvi).
Záleží na prvním dojmu, slovu, které použijete. Od toho se odvíjí zbytek úsudku.
Systém 1 se snaží hledat spojitosti!

Pozor, jakmile použijete cizí slovo nebo složitou větu, složitý obrázek, či se druhá osoba nebude cítit dobře, bude ve špatné náladě, zaktivujete systém 2 - intuice se vypne.

Pokud je člověk v dobré náladě, je více náchylný na logické chyby, ale na druhou stranu je více kreativní.

O čem jsem psal je víceméně jen začátek knihy! Po přečtení celé knihy jsem si říkal: "Co je vůbec moje ryzí rozhodnutí?".

Psal už někdo o té knize?

Jo, mrkněte sem:
http://www.dagblog.cz/2012/12/proc-se-spatne-rozhodujeme-cim-je-nase.html

a třeba i sem:
http://blog.mingan.name/2013/04/mysleni-rychle-a-pomale-daniel-kahneman/.

Žádné komentáře:

Okomentovat